Existuje zvláštní žánr novoročních předsevzetí: „letos bude všechno jinak“. Žije zhruba do třetího lednového týdne, pak se seznam o pěti bodech tiše přestěhuje do zásuvky a život se vrátí do vyjetých kolejí. Nejde o slabou vůli. Jde o to, že pět cílů napsaných poslední prosincový večer bývá buď příliš obecných („víc se věnovat sobě“), nebo cizích („konečně se naučit anglicky“), nebo úplně stejných jako před rokem.

Seznam o sto cílech je postavený jinak. Nechce po vás, abyste splnili všechno. Slouží k tomu, abyste viděli celek toho, co doopravdy chcete, a pak v klidu vybrali tucet cílů, na které vám není líto roku. Jak přesně vybírat, jsme rozebrali v samostatném článku o deseti nejdůležitějších cílech; tady je samotný seznam. Níže je sto cílů na rok 2027 v deseti oblastech života. Ne jako návod, ale jako jídelní lístek, z něhož si složíte vlastní objednávku.

Proč sto, a ne deset

Když se člověka zeptají na cíle na rok, vyjmenuje to, co leží na povrchu: zhubnout, vydělat, odjet na dovolenou. To nejsou špatné cíle, to jsou první cíle, ty nejhlasitější. Tiché touhy se při takovém dotazování na seznam nedostanou, i když právě ony často rozhodují o tom, jestli byl rok dobrý.

Dlouhý seznam tenhle problém řeší mechanicky. Aby člověk napsal sto bodů, musí projít oblasti, které běžně neřeší: co přátelé, co domov, co vnitřní život, co po sobě vůbec zanechávám. Na třicátém bodě končí zjevná přání. Na padesátém ta vypůjčená. Dál začíná to, co je opravdu vaše.

Je tu i druhý efekt. Když máte před očima sto cílů, vidíte, kde se hromadí. U někoho vyjde dvacet bodů ze sta o penězích, u někoho o vztazích, u někoho o tom, že si konečně chce užít život po svém. To je odpověď na otázku, co chcete od roku 2027. Odpověď, kterou nezískáte, když zíráte na prázdný list.

Čím se dobrý cíl liší od špatného

Než přejdeme k seznamu, jedno krátké pravidlo. Dobrý cíl na rok odpovídá na tři otázky: co chci, podle čeho poznám, že se to stalo, a co mi to dá kromě samotného odškrtnutí. Cíl „víc číst“ neodpovídá na žádnou. Cíl „přečíst dvanáct knih, které dávno odkládám, a aspoň tři z nich s někým probrat“ odpovídá na všechny tři.

Jsou i cíle, kterých je lepší se vzdát už ve fázi seznamu: ty, které se kupují za cenu zdraví, vztahů nebo sebeúcty. Zdvojnásobený příjem na úkor spánku a maraton uběhnutý na bolavých kolenou nejsou úspěchy, ale dluhy, které si v roce 2028 přijdou pro své. Cíl je dobrý, když po něm v životě něco přibude, ne ubude.

100 cílů na rok 2027

Cíle jsou seskupené do deseti oblastí, v každé deset. Uvnitř každé oblasti jsou velké roční cíle i docela malé, na víkend. Je to záměr: malý splněný cíl dá víc než velký odložený.

Zdraví a tělo

Tato oblast je první ne ze zdvořilosti. Všechno ostatní na seznamu stojí na tom, jestli máte sílu, spánek a tělo, které nebolí.

  1. Absolvovat kompletní preventivní prohlídky a vyřídit to, co se roky odkládalo: zuby, zrak, rozbory krve.
  2. Třicet nocí po sobě chodit spát před půlnocí a zapisovat si, co se přes den mění.
  3. Ujít nebo uběhnout vzdálenost, která dnes připadá dlouhá: deset kilometrů, půlmaraton, vlastní číslo.
  4. Naučit se jedno posilovací cvičení s vlastní vahou, které dnes nejde: shyb, kliky, dřep na jedné noze.
  5. Vyřadit z denního jídelníčku jeden zlozvyk, který rozhodně není na vaší straně, a vydržet bez něj čtvrt roku.
  6. Osvojit si jakoukoli praxi pro záda a šíji, jógu, pilates, desetiminutovou rozcvičku, a dojít do bodu, kdy už nebude vyžadovat sílu vůle.
  7. Prožít měsíc bez alkoholu a upřímně si zapsat, čeho přibylo a čeho ubylo.
  8. Naučit se plavat, pokud neumíte, nebo uplavat kilometr, pokud umíte.
  9. Vyrazit na pěší túru s přespáním, ve stanu nebo na horské boudě, ale bez teplé vody a signálu.
  10. Najít lékaře, kterému důvěřujete, a zapsat si jeho kontakt tam, kde se rozhodně neztratí.

Peníze a práce

Peníze nejsou cíl, ale nástroj, který má smysl držet v pořádku. Tady jsou cíle o tom, jak se přestat bát vlastních financí, ne o tom, jak je zbožňovat.

  1. Tři měsíce po sobě vést evidenci příjmů a výdajů a pak jeden večer nad výsledkem posedět.
  2. Našetřit finanční rezervu na tři měsíce života. Pokud už ji máte, na šest.
  3. Splatit jeden dluh úplně, počínaje nejdražším.
  4. Zjistit, kolik doopravdy stojíte na trhu, a vést jeden rozhovor o platu nebo sazbě.
  5. Osvojit si dovednost, za kterou se ve vašem oboru platí víc, a doložit ji skutečným projektem.
  6. Otevřít první investiční účet nebo uvést do pořádku stávající a pochopit, do čeho jsou peníze vlastně vložené.
  7. Udělat jednu věc, kterou jste dávno chtěli udělat „za svoje“: kurz, nástroj, cestu, bez schvalování s kýmkoli.
  8. Prožít týden bez pracovních zpráv po sedmé večer a podívat se, co se zhroutí. Obvykle nic.
  9. Popsat na jedné stránce, jakou práci chcete dělat za pět let, a udělat k tomu jeden konkrétní krok.
  10. Odmítnout jeden projekt, klienta nebo závazek, který už dávno bere víc, než dává.

Vztahy a blízcí

Nejdůležitější lidé nejčastěji dostávají zbytky času a pozornosti, to, co nespolkla práce a telefon. Cíle tady jsou o tom, jak tohle pořadí obrátit.

  1. Zavést jeden týdenní rituál s partnerem nebo rodinou, který se neruší: večeře, procházka, večer bez obrazovek.
  2. Volat rodičům nebo starším příbuzným v předem určený den v týdnu a vydržet to celý rok.
  3. Zapsat příběh své rodiny: vyzpovídat starší, dokud je koho, a uchovat aspoň deset stran.
  4. Uspořádat blízkému člověku den, který je celý naplánovaný kolem něj.
  5. Říct nahlas jednu věc, kterou bylo dávno potřeba říct: poděkování, omluvu nebo „je to pro mě důležité“.
  6. Vyrazit ve dvou někam, kde jste ještě nebyli, aspoň na dva dny.
  7. Absolvovat společně něco nového: kurz, tanec, dobrovolnickou směnu, rekonstrukci.
  8. Naučit se hádat tak, aby vám bylo po hádce blíž, ne dál. Když to nejde samo, zajít k rodinnému terapeutovi.
  9. Udělat pro děti, synovce a neteře nebo kmotřence jednu věc, kterou si budou pamatovat jako dospělí.
  10. Jednou měsíčně být celý den blízkým plně k dispozici, bez „hned, jen dočtu“.

Přátelé a okruh známých

Dospělé přátelství neumírá na hádky, ale na „měli bychom si zavolat“. Tyto cíle jsou o tom, jak přestat odkládat lidi.

  1. Obnovit kontakt se třemi lidmi, s nimiž jste si kdysi byli blízcí a pak se ztratili.
  2. Pozvat přátele domů ne k příležitosti, ale jen tak, a opakovat to aspoň jednou za čtvrtletí.
  3. Seznámit se s deseti novými lidmi mimo práci a s někým z nich se sejít podruhé.
  4. Najít nebo založit komunitu podle zájmu: běžecký klub, knižní kroužek, deskové hry každou středu.
  5. Vystoupit před publikem od třiceti lidí s tím, v čem se vyznáte.
  6. Naučit se naslouchat tak, aby druhý mohl myšlenku dokončit. Je to těžší, než to vypadá.
  7. Požádat o pomoc, když je potřeba, místo abyste to zvládali sami. Aspoň jednou, vědomě.
  8. Strávit víkend s přáteli bez telefonů, na chatě, na túře, v jiném městě.
  9. Stát se pro někoho mentorem: pro mladšího kolegu, studenta, sousedova puberťáka.
  10. Pustit jedno přátelství, které se už dávno drží jen ze zvyku a z pocitu viny.

Mysl a učení

Učit se po třicítce je těžší ne proto, že by mozek byl unavený, ale proto, že vás nikdo nenutí. Cíle této oblasti nahrazují vnější nátlak vnitřním zájmem.

  1. Přečíst za rok dvanáct knih, z toho aspoň čtyři takové, které si obvykle nevybíráte.
  2. Dotáhnout cizí jazyk na úroveň, kdy se dá vidět film bez titulků nebo promluvit s cizincem na cestách.
  3. Absolvovat jeden kurz až do konce. Ne začít, ale právě dokončit, se závěrečnou prací.
  4. Osvojit si dovednost, která vám v běžném životě dávno chybí: řídit auto, orientovat se ve smlouvách, poskytnout první pomoc.
  5. Pochopit jedno téma, které se zdá „ne pro vás“: jak funguje ekonomika, jak pracuje neuronová síť, co jsou daně doopravdy.
  6. Vést deník přečteného a viděného: dvě tři řádky o každé knize, filmu, přednášce.
  7. Naučit se psát všemi deseti nebo jinou „nudnou“ dovednost, která na příštích třicet let ušetří hodinu týdně.
  8. Měsíc po sobě se učit něčemu dvacet minut denně a podívat se, kam to vede.
  9. Zajít na deset přednášek, prohlídek nebo workshopů naživo, ne online.
  10. Naučit někoho tomu, co umíte sami. Je to nejlepší způsob, jak zjistit, co doopravdy víte.

Tvořivost

Tvořivost tu není o talentu ani o výsledku, který se dá ukázat. Je o té části života, kde něco děláte jen proto, že chcete.

  1. Zavést tvůrčí návyk na patnáct minut denně: kreslit, psát, hrát, fotit.
  2. Dokončit jednu věc, kterou jste dávno začali: rukopis, písničku, sérii snímků, upletený svetr.
  3. Naučit se hrát na nástroj tak, abyste zahráli jednu celou skladbu od začátku do konce.
  4. Napsat deset textů, které si přečte i někdo jiný než vy: příspěvky, povídky, dopisy.
  5. Osvojit si řemeslo rukama: keramiku, truhlařinu, šití, pečení.
  6. Fotografovat jeden a týž výhled jednou měsíčně celý rok a poskládat z toho příběh.
  7. Vystavit, zveřejnit nebo ukázat své tvoření lidem, kteří vás neznají.
  8. Zajít za rok na dvacet koncertů, divadelních představení nebo výstav, nejen na to, co „je třeba vidět“.
  9. Uspořádat si tvůrčí víkend: jeden den, ve kterém není nic užitečného, jen to, co vás zajímá.
  10. Udělat vlastníma rukama dárek člověku, který ho nečeká.

Domov a každodenní život

Domov je místo, které buď dodává síly, nebo je bere. Cíle této oblasti jsou o tom, aby pracoval pro vás.

  1. Vyklidit jednu zónu, která vás roky dráždí: balkon, skříň, zásuvku s kabely. Pak další.
  2. Zbavit se sta věcí, které se nepoužívají. Počítat poctivě, po kusech.
  3. Vytvořit si doma místo, kde je vám dobře, i kdyby to bylo jedno křeslo u okna.
  4. Naučit se vařit deset jídel, která se vždycky povedou a se kterými se nemusíte stydět před hosty.
  5. Dostat domácnost do stavu, kdy nečekaná návštěva nevyvolá paniku.
  6. Nastavit domácí finance a dokumenty tak, aby se každý důležitý soubor našel do minuty.
  7. Vypěstovat něco jedlého nebo kvetoucího, na okně, na balkoně, na chatě.
  8. Dokončit jednu rekonstrukci nebo jednu velkou domácí záležitost, která visí déle než rok.
  9. Prožít měsíc bez rozvozu jídla a podívat se, co se změní v penězích a pohodě.
  10. Přestěhovat se, pokud se vám dávno chce, nebo naopak přestat na to myslet a zařídit si místo, kde už bydlíte.

Cestování a zážitky

Zážitky jsou jediný nákup, který časem zdražuje. Tady nezáleží na zeměpisu, ale na tom, jak jinak se po cestě díváte na svět.

  1. Navštívit zemi, kde jste ještě nebyli, a strávit tam aspoň týden ne jako turista.
  2. Objet tři města vlastní země, o kterých znáte jen název.
  3. Strávit dovolenou bez rozvrhu: jedna jízdenka, jedno datum návratu, zbytek podle situace.
  4. Vidět jeden přírodní jev, který jste ještě neviděli: polární záři, rozkvetlé louky, bouři na moři.
  5. Odjet někam o samotě na pár dní a ticho nezaplňovat telefonáty.
  6. Pobýt měsíc v jiném městě a pracovat na dálku, pokud to povolání dovoluje.
  7. Projet trasu, kterou máte dávno v hlavě: autem, na kole, vlakem přes celou zemi.
  8. Dopřát si jednou měsíčně mikrocestu: sousední město, neznámá čtvrť, les dvě hodiny odsud.
  9. Ochutnat deset jídel, která jste nikdy nejedli, na místech, kde se vaří doopravdy.
  10. Vést cestovní deník s jednou fotografií a jedním odstavcem denně, aby bylo za rok co číst.

Vnitřní život

Tyto cíle nejsou vidět zvenčí a nevejdou se do příběhů na sítích. Právě proto si je lidé nejčastěji nestanovují, i když závisí na tom, jestli vám ostatní přinesou radost.

  1. Zajít za psychologem aspoň na pět setkání, i když je „všechno v pořádku“. Zvlášť když je všechno v pořádku.
  2. Zavést večerní přehled dne: tři řádky o tom, co bylo dobré, co těžké, co bude zítra.
  3. Prožít třicet dní po sobě s ranní praxí ticha: meditace, modlitba, prostě deset minut bez obrazovky.
  4. Vypořádat se s jedním strachem, který řídí rozhodnutí: z výšek, z vystupování, z odmítnutí, ze změn.
  5. Naučit se říkat „ne“ bez dlouhých vysvětlování a pocitu viny.
  6. Prožít týden bez sociálních sítí a zapsat, čím se vyplnil uvolněný čas.
  7. Napsat dopis sobě o rok dopředu a přečíst ho v prosinci 2027.
  8. Přestat čekat na „skutečný život“, který začne po další podmínce. Pokud jste se poznali, je o tom samostatný rozhovor.
  9. Odpustit jednomu člověku. Ne kvůli němu, kvůli sobě.
  10. Najít svůj vzorec odpočinku: co vás doopravdy obnovuje a co jen vypadá jako odpočinek.

Přínos a smysl

Cíle poslední oblasti jsou o tom, co zůstane, až se uzavřou všechny ostatní body. Do novoročních seznamů se dostávají zřídka, a neprávem: právě ony odpovídají na otázku „proč“.

  1. Pravidelně podporovat jednu věc, na které vám záleží: penězi, časem nebo dovednostmi, ale pravidelně.
  2. Stát se dárcem krve nebo se zapsat do registru dárců kostní dřeně.
  3. Udělat pro svůj dvůr, čtvrť nebo město jednu věc, která tu po vás zůstane.
  4. Sdílet znalosti zdarma: článek, přednáška, otevřená hodina, rozbor pro začátečníky.
  5. Pomoci jednomu člověku udělat krok, který se sám neodvážil udělat.
  6. Zapsat deset zásad, podle nichž chcete žít, a znovu je číst, když je těžko.
  7. Vyřešit, co se stane s vašimi záležitostmi, penězi a blízkými, kdyby vás tu nebylo. Je to nepříjemný cíl a právě proto je tady.
  8. Zasadit strom, který vás přežije.
  9. Naučit se přijímat poděkování, aniž byste ho zlehčovali.
  10. Na konci roku si sednout a upřímně odpovědět na jednu otázku: je na světě trochu líp díky tomu, že jste v něm byli v roce 2027? A co udělat, aby odpověď v roce 2028 byla jistější.

Jak z nich vybrat svých deset

Sto cílů je moc a nemusíte splnit všechny. Úkol seznamu je jiný: přečíst ho celý, označit všechno, co se vás dotklo, škrtnout cizí a nechat deset až dvanáct cílů, které se nenahrnuly do jedné oblasti. Potom každý převést na první krok s datem a rozložit po čtvrtletích, po dvou třech na čtvrtletí.

Každý z těch kroků má své úskalí, zvlášť druhý: odlišit svůj cíl od „správného“ je těžší, než to vypadá, a právě na cizích cílech se seznamy do března rozpadají. Celá metoda, se znaky cizího cíle a příkladem deseti opěrných cílů po jednom na oblast, je v článku o deseti nejdůležitějších cílech na rok 2027. Stručně: nevybírejte podle ambicióznosti, vybírejte podle toho, u čeho se uvnitř něco hnulo, a hlídejte, aby v desítce byly velké i docela malé cíle. U sporných případů pomohou metody stanovování priorit.

Jak z cílů udělat plán, a ne hezký soubor

Mezi seznamem cílů a prožitým rokem leží přesně jedna věc: týden. Cíl, který se nedostal do žádného konkrétního týdne, se nestane, ať ho v prosinci chcete sebevíc. Než se ale cíl dostane do týdne, potřebuje číslo a datum; jak vybrané body k takové podobě dotáhnout, popisuje průvodce o SMART cílech.

Proto je nejpraktičtější způsob práce s ročními cíli nevzpomenout si na ně na konci čtvrtletí, ale podívat se do seznamu při plánování každého týdne a ptát se: který jediný krok ke kterému jedinému cíli se vejde do těchto sedmi dnů? Jeden krok. Ne deset. Za padesát dva týdnů se z jednoho kroku týdně nasčítá víc než z hrdinských výpadů v lednu a v září.

Pomáhá i další věc: navázat cíl na už existující návyk. Pokud už zítřek plánujete večer, přidejte k tomu jednu otázku: „co jsem dnes udělal pro svůj cíl?“ Třicet vteřin denně drží cíl na očích líp než jakýkoli motivační obrázek.

Rok, který nemusíte začínat znovu

Nejcennější na seznamu o sto cílech není, kolik z nich splníte. Je to, že v lednu 2028 nebudete mít pocit „zase jsem nic nestihl“, ale konkrétní dokument: tohle jsem chtěl, tohle jsem udělal, tohle jsem odmítl a proč, tohle posouvám dál.

To je rozdíl mezi rokem, který byl prožitý, a rokem, který jen proběhl. Ne počet odškrtnutí, ale to, že jste věděli, co chcete, a šli jste tím směrem. Třeba ne po všech sto bodech. Třeba po deseti. Svých.

Časté otázky

Proč právě 100 cílů, když si stejně vyberu deset?

Sto cílů není plán, ale jídelní lístek. Široký seznam je potřeba proto, abyste uviděli oblasti, na které jste nemysleli, a všimli si, kde se vaše „chci“ doopravdy hromadí. Deset cílů vybraných ze sta se obvykle výrazně liší od deseti napsaných na čistém papíře.

Kolik cílů se dá za rok reálně splnit?

Většině lidí osm až dvanáct, pokud jsou mezi nimi velké i docela malé. Čím víc je na seznamu cílů, které vyžadují každodenní úsilí, tím méně jich má být.

Co dělat, když cíl přestal být potřeba?

Bez lítosti ho škrtnout. Cíl stanovený v lednu odráží člověka z ledna. Pokud jste se do května změnili, musí se změnit i seznam. Odmítnutí cíle, který už není váš, je také výsledek roku.

Je potřeba cíle zapisovat, nebo stačí mít je v hlavě?

Zapisovat. Ne proto, že by papír byl kouzelný, ale proto, že se cíl v hlavě mísí s úzkostmi, cizími očekáváními a dnešní náladou. Na papíře se dá prohlédnout, upřesnit a za měsíc se k němu vrátit.

Čím začít, když na dlouhý seznam není síla?

Jedním cílem z oblasti „Zdraví a tělo“ a jedním z oblasti „Vnitřní život“. Tyto dvě oblasti dávají energii všem ostatním. Zbytek seznamu počká, až se k němu zachce vrátit.